Tuzex, džíny a fronty

Džíny byly od svého počátku až do druhé světové války výhradně pracovním oděvem. Teprve až poté v padesátých a šedesátých letech se z rančů a dolů dostávají do obchodů a městských ulic. A masivní rozšíření nemine ani země za hranicí železné opony mezi západem a východem.

Jak to bylo s džínami v Československu

Džíny se v Československu poprvé objevily již v padesátých letech minulého století. Do tehdy komunistické ideologie ale příliš nezapadaly a představovaly západní kapitalismu. V mladých lidech naopak vyvolávaly pocit rebelství a kdo je měl, byl králem. Každý je toužil nosit, hlavně ty klasické levisky s označením 501. Kdo si je chtěl koupit, musel vystát dlouhou frontu v Tuxezu a předtím sehnat dostatek bonů. To ovšem úplně nebylo zas tak “zadarmo”, protože tyto pánské ani dámské kalhoty rozhodně nebyly levnou záležitostí. Jedny vyšly i na polovinu tehdejšího průměrného platu, tedy několik set československých korun. A navíc nabídka nebyla bůhvíjak pestrá. Pár střihů, pár velikostí, pár barev.

Zprávy o nedostatku džín se šířily i ve zprávách

“Co nejčastěji chtějí zákazníci?” ptá se redaktorka prodavačky v obchodě.
“Džínové výrobky.” odpovídá prodavačka.

“Máte jich dost?” ptá se redaktorka.
“Vůbec žádný.” odpovídá prodavačka.

Výroba v Československu

To byla tehdejší realita, nad kterou se dnes můžeme pousmát nebo zavzpomínat. Československo se později v sedmdesátých letech částečně probudilo a místo (ne)dovozu již hotových kalhot ze západu se rozhodlo si džíny samo vyrábět. Ty samozřejmě nedosahovaly nikterak závratné kvality, a proto je mladí dokonce odmítali nosit. Naštěstí se ve slovenském Prešově v roce 1981 rozběhla licenční výroba anglických džín Lee Cooper, která konečně do Československa přinesla kvalitu. V slovenské továrně se díky západnímu know-how výrazně zvýšila efektivita práce a výroba jedněch kalhot se zkrátila z 50 na 17 minut! Tím se alespoň částečně dokázala uspokojit poptávka nenasyceného trhu a poté už to nebylo tak daleko do roku 1989 a otevření trhu zahraničním značkám. A dále už to známe.

A jak na tu dobu vzpomínáte vy?

Další články, které by vás mohly zajímat

Showroom plný hudby

Kdo by neměl rád hudbu. Když jdeme běhat, udrží nás v tempu. Když jedeme autem, cesta nám rychleji utíká. A když jsme u Patrika v showroomu, tak se džíny snáz vybírají.

Konec Jeans Makera

Loni v září jsem navštívil německý Mnichov. Jeden večer jsem se procházel po tamní Maximilianstraße, což je obdoba naší Pařížské s luxusními obchody a já znovu přemýšlel nad svou značkou.

2 roky s džíny na míru. Jaké byly?

Zdá se to neuvěřitelné. Jsou to přesně dva roky, co mě napadlo, že si nechám ušít džíny na míru. Už mě fakt nebavilo chodit do obchoďáků, zkoušet, zkoušet, zase zkoušet a odcházet s prázdnou. 12.12.2015 jsem začal psát příběh džínů na míru.

Máte denimové přání?

Napište nám ho. My se ho pokusíme splnit.

Zavřít

Přejete si dárkový poukaz?

Napište nám a o zbytek se postaráme my.

Zavřít